Šance vlků ve slovenské divočině

V aktuálním čísle časopisu RESPEKT vyšel obsáhlý článek mapující situaci na různých místech na Slovensku, kde se opět objevuje původní prales včetně vlků, medvědů, zubrů a dalších zvířat. Obsáhlá reportáž Martina Šimečky informuje i o velice inspirativních příbězích několika lidí, kteří bojují s místními myslivci kvůli odstřelu těchto šelem - například o šedesátiletém právníkovi Juraji Lukáčovi, přezdívanému výstižně Vlk, který se pustil do boje s myslivci za záchranu těchto původních obyvatel slovenských pralesů. "Setkání s vlky má v sobě něco mystického," říká Lukáč, který často dlouhé týdny žije v pralesích na severovýchodě Slovenska - přespává na zemi, bez stanu i ohně a v podstatě jakýchkoli vymožeností civilzace. "Jednou zůstala smečka stát pět metrů ode mě a koukali. Vyprávěl jsem jim, že se jmenuji Juraj a jsem původně kybernetik. Poslouchali a za pár minut zas odešli." Lukáš přitom zdůrazňuje, že dodnes není na světě zaznamenán jediný hodnověrný případ zabití člověka vlkem a ani on sám neví o žádném napadení, i když se tématu věnuje už desítky let. "Vlci mají dobré důvody se nás bát, protože jsme je málem vyhubili," vádí autor článku. "A Lukáč si myslí, že právě jemu se zdejší vlci ukazují jen proto, že ho už znají a vědí, že je má rád. Možná tuší, že je brání až v Bruselu." 

A právě bojem za záchranu vlka a původní přírody se tento slovenský advokát zabývá po příchodu do civilizace. "Ve snaze ochránit divočinu a zvířata před tlaky byznysu a civilizace je Lukáč už dvacet let postrachem myslivců, ministrů a lesníků," uvádí ve svém článku Martin Šimečka. 

 

 

 

Kromě příběhu Juraje Lukáše ličí autor článku i podobně silný a inspirativní osud třicetiletého Erika Baláže, kterému se podařilo spolu s dalšími aktivisty po větrné smršti v roce 2004 nedaleko Koprové doliny v Tatrách vyvzdorovat na ploše deset tisíc hekratů bezzásahovou zónu. "Byla to drsná doba, kdy lesníci za doprovodu police a buldozerů táhli do dolin a aktivisté se přivazovali k ještě stojícím stromům," píše Martin Šimečka. "Nerovný souboj nakonec vyhráli ochranáři i díky Lukáčovu sdružení Vlk, které mohutnou kampaní přivolalo na pomoc rozčilenou slovenskou veřejnost." Dnes se všude na místech bezzásahové zóny dere na svět nový život a svůj ukryt v ní našli dokonce medvědi a další smečky vlků. Své zkušenosti z divočiny, kde také strávil v maximálně přirozených podmínkách i Erik Baláž hodně času, shrnuje takto: "Myslím si, že zvířata v  divočině mají skvělý život. Jistě, i trpí a bojují o život, ale málokdy umírají hladem. Divočina je mnohem klidnější prosředí, než naše civilizace." 

A jak píše v závěru autor článku, za oběma těmito muži zůstává obrovský úspěch - kromě zřízení bezzásahové zóny, kam se vrací divočina a mnoho zvířat, vyhráli přes 400 soudních sporů s myslivci, čímž se výrazně snížil odstřel medvědů a vlků.

Celý obsáhlý článek najdete v tištěném vydání týdeníku RESPEKT, fotografie pak zde: http://Respekt.iHNed.cz/fotogalerie/c1-61134760-pozvanka-do-pralesa  

Zpět na Novinky