Proč biomaso a biomléko nestačí

Mnozí z vás jste už jistě zaslechli (či jste sami položili) otázku, proč z hlediska etických důvodů nestačí tzv. biomaso nebo biomléko. A protože se blíží září – měsíc biopotravin, možná neuškodí se v následujícím článku na maso a mléko z ekologických chovů zaměřit. A to nejen z dnes již obecně známého pohledu zdravotního, kdy biopotraviny jsou samozřejmě vhodnější díky nulovému nebo minimálnímu obsahu chemických látek nebo jejich reziduí, ale i z hlediska zvířat a toho, jak skutečně v tzv. ekologických chovech zvířata žijí.

Mnoho lidí si už léta i u nás myslí, že živočišné produkty z ekologického zemědělství pochází ze “šťastných zvířat”. A že tedy i jejich konzumace s sebou nenese žádné etické problémy, které se pojí s klasickými chovy  - tedy neuspokojování přirozených potřeb, mnohonásobně kratší život a násilná smrt, které předchází v lepším případě mnohahodinový, v horší několikadenní transport.

Obecná představa, podporovaná často i komerčními zájmy, je často taková, že zvířata v ekologických chovech si svůj život spokojeně užívají a pak jsou jednoho dne šťastně“ usmrcena.

Realita je pochopitelně jiná – i v těchto chovech zvířata neuspokojují své přirozené potřeby, i zde žijí většinou jen zlomek skutečné možné doby svého života a i jejich smrt je násilná a předchází jí často dlouhé hodiny v transportech.

Z podstaty chovů to ani nejde jinak – nebylo by ekonomicky účelné a rentabilní chovat zvířata v souladu s jejich potřebami. Cena masa a mléka by v takovém případě totiž mnohonásobně vzrostla a objem produkce by byl minimální; tedy pokud bychom skutečně chtěli dodržet podmínky, při kterých by zvířata opravdu byla „šťastná“. Alespoň podle toho, co říkají etologické studie z posledních let, pro většinu zvířat bychom potřebovali i v těchto chovech mnohonásobně větší prostor a z ekonomického hlediska asi nereálné změny v tom, jak chovy vypadají. 

I v chovech ekologického zemědělství jsou například praktikovány mrzačící úkony: podle typu chovu se prasatům aplikují bolestivé nosní kroužky, aby zbytečně nerozrývala - sice volný, přesto však vzhledem k velkému množství zvířat, které se do chovu musí kvůli ekonomickým důvodům vejít, malý výběh. V některých zemích zase nejsou povoleny jiné, než betonové výběhy. V některých státech je i v těchto chovech povolena bolestivá kastrace nebo zkracování ocásků (ten si mají vystresovaná prasata tendence vzájemně okusovat). Prasata, podobně jako skot, mají vysoce rozvinuté rodičovské chování a také složitou sociální hierarchii mezi jednotlivými jedinci - uspokojení těchto sociálních potřeb je velmi těžké v chovech, kde musí být zvířata na mnohem menším prostoru, než by obývala přirozeně a mladé kusy jsou v případě prasat často záhy určeny ke konzumaci člověkem.

 

V případě slepic se dokonce v některých ekologických chovech podmínky velmi blíží podmínkám standardních chovů - například v Holandsku je hustota v chovech kuřat už podobná té ve velkochovech. Ale ani v případě menších, alternativních chovů, není vyhráno: například známé chovy na podestýlce způsobují kuřatům díky agresivním chemickým látkám ve výkalech na podlaze často popáleniny nožek, známé z velkochovů.

Také v případě zvířat, ze kterých člověk získává mléko a mléčné výrobky, je situace někdy podobná, jako v klasických chovech a některé negativní projevy je velmi složité z podstaty chovů omezit. Podle typu chovu sice mláďata žijí delší dobu s matkami, nicméně vzhledem k nutnosti produkovat velký objem mléka není samozřejmě možné všechna telata, pro která se krávě tvoří mléko několik měsíců po porodu, nechávat naživu 20 let. Těch by se, spolu s matkami a ostatními sourozenci, přirozeně dočkala ve stádech, které by i sama vytvářela. I zde jsou tedy telata nebo kůzlata odebírána a zabíjena, případně zařazována do chovů a matky jsou znovu oplodňovány - mléko by jinak nemohlo být produkováno v tak velkém množství. 

 

Nepřesná je také představa lidí o tom, jak zvířata z ekologických chovů umírají - nejedná se o žádný ohleduplný a citlivý proces, jak si možná někdo představuje. Zvířata putují na klasická jatka, a i na nich je čeká násilná smrt (zkusili jste si někdy představit, kolik práce by vám dalo zabít býka?). Většina zvířat z alternativních chovů tedy absolvuje, mnohem dříve, než kdy by zemřela přirozeně, mnohahodinový transport na běžná jatka, se všemi negativními a dratickými jevy, které k nim neodmyslitelně patří. I samotný transport je samozřejmě plný stresu a často i bolesti. Vystresovaná zvířata jsou pak po dlouhé cestě nahnána na jatka a násilně usmrcena. 

Sečteno a podtrženo - podmínky v ekologických chovech jsou celkově z etologického hlediska pro zvířata určitě lepší. Zvířata mají (většinou) více či méně zvětšený prostor, mnoho z nich se podívá i ven. Matky mohou rodit mláďata už v podmínkách, která nejsou tak omezující, jako v klasických chovech, stejně tak by mělo být přihlíženo k sociálním potřebám a v některých chovech si mohou zvířata i určitými způsoby krátit nudu, která je provází při velmi omezeném ustájení v klasických chovech. Méně častá by měla být i poranění, standardní podávání hormonů a antibiotik a také týrání zvířat  ze strany zaměstnanců by se mělo vyskytovat méně. Stále však existuje obrovské množství toho, co zvířatům nedovoluje prožívat plnohodnotný život a proč dokonce v mnoha případech musí silně trpět - to z povahy chovů nelze nikdy změnit. I zde jsou zvířata pouze prostředky k tomu, aby z jejich těl vznikaly potraviny pro člověka, a to cestou pokud možno co nejmenších nákladů.

Proto je jediným 100% způsobem, jak se vyhnout tomu, aby kvůli vašemu talíři musela trpět a předčasně umírat zvířata, je rostlinná strava. Ta však naštěstí poskytuje vše potřebné, a to v mnohem zdravější formě. Nákup biomléka a biomasa tak můžete vyměnit za nákup dnes už velkého množství rostlinných alternativ - dobrou chuť vám pak nemusí kazit představa jatek, transportů nebo chovů. Čistě veganská strava je při dobře poskládaném jídelníčku navíc vynikající i ze zdravotních důvodů a je optimální pro co nejlepší sportovní  a fyzickou výkonnost.

 

 

 

 

A samozřejmě platí i to, že každé byť jen snížení objemu živočišných potravin ve vašem jídelníčku se počítá. :)

 

 

 

Zpět na Novinky